Soutěž ke stému výročí vyhlášení republiky

Pravidla soutěže:

  • soutěže se může zúčastnit žák 4. – 6. třídy, který chodí/l do ZŠ v Třanovicích nebo Místní knihovny v Třanovicích a má zaplacen registrační poplatek
  • soutěž bude probíhat 10 měsíců – do 28.10.2018
  • každý měsíc bude vyvěšen na stránky knihovny (tranovice.knihovna.info) a školy článek týkající se stoletého výročí vyhlášení naší republiky s otázkami k článku
  • odpovědi na otázky musí být odeslány (emailem) nebo přineseny do knihovny nejpozději vždy do 15. dne dalšího měsíce, kromě té říjnové – ta bude muset být do 20. října 2018
  • žák, který se chce zúčastnit soutěže se musí přihlásit budˇ emailem na adresu tranknihovna@centrum.cz nebo osobně v knihovně do 31.1.2018
  • U příležitosti 100 let Československé republiky – dne 28.10.2018 budou vylosování 3 výherci – kteří budou mít všechny správné odpovědi odevzdány ve správný čas

– 1. místo: Jízdenka do Prahy pro dítě + jednu dospělou osobu

– 2. místo: Vstupenka do kina pro dítě + jednu dospělou osobu

– 3. místo: Dárková poukázka na nákup knihy dle vlastního výběru

 

Text č.1

V roce 1914 vypukla 1. světová válka. Proč vypukla? Protože Velmoci (silné státy) toužily po novém uspořádání světa, každý tak, aby mohla vládnout těm ostatním. Všude panoval neklid a mocní čekali na záminku, aby se mohli pustit do boje. Záminka přišla – byl zastřelen rakouský následník trůnu František Ferdinand d’Este nějakým nespokojeným  srbským studentem. V červenci roku 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku.

V průběhu doby se do ní zapojilo 35 zemí a postupně v ní bojovalo 75 milionů lidí. Deset milionů mužů se už nikdy domů nevrátilo. V bojích se nakonec utvořila dvě seskupení: DOHODA (kde patřila Francie, Velká Británie, Rusko a Amerika) a ÚSTŘEDNÍ MOCNOSTI (k těm patřilo hlavně Německo a Rakousko-Uhersko). Češi v té době to měli moc těžké. Bojovali za Rakousko-Uhersko, ale nechtěli za něj bojovat. Pod jeho vládou se necítili dobře, a proto mnozí vojáci přeběhli k Rusům, nebo do Francie a také Itálie. Těmto vojákům, kteří společně bojovali s armádami Ruska, Francie a Itálie se říkalo legie. Byla totiž naděje, že kdyby Rakousko a Německo prohrálo, byly by ostatní vítězné země podpořily Čechy, aby se osamostatnily.

O pomoc pro Čechy usilovala skupina vzdělaných lidí v čele s profesorem Masarykem. Tenhle profesor odešel po vypuknutí války do zahraničí, a s přáteli Benešem a Štefánikem – ten byl Slovák, začali hledat cestu k samostatnosti. Vymysleli československý stát. A tak když válka  v roce 1918 skončila, byl vyhlášen svobodný československý stát.  K nově vzniklé Československé republice se přidali i Rusíni (obyvatelé Podkarpatské Rusi). Navíc tu byly i skupiny Němců, Poláků a Maďarů.

V nově zřízeném státu se stal prezidentem profesor Tomáš Garriguea [čti: Garyk] Masaryk. Nepocházel z nějakého urozeného domu, jeho tatínek byl kočí a Tomáš se nejdřív vyučil kovářem. Byl ale chytrý a tak ho maminka přemluvila, aby začal studovat. Chodil do gymnázia a pak na univerzitu. Nakonec se stal profesorem a učil jiné. Působil také jako poslanec ve Vídni. Své druhé (zvláštní) příjmení si přibral po své americké ženě Charlottě, kterou měl moc rád. Byl tak hodný a slušný, dobře se o všechny staral, že mu lidé začali říkat „tatíček Masaryk“.

V nově vzniklé republice bylo třeba vytvořit symboly, které by ji charakterizovaly doma i v zahraničí. K těmto symbolům patří státní znak, vlajka, hymna a měna. Státní vlajku tvoří tři barvy (bílá, červená, modrá), státní znak tvořil bílý lev se slovenským štítkem, hymna vznikla spojením dvou písní: české písně Kde domov můj a slovenské lidové Nad Tatrou sa blýská. Měnou se stala koruna.

Nejdůležitějším zákonem republiky byla ústava, v ní byla zapsána základní práva občanů. Byla přijata Národním shromážděním 29.2.1920 roku.

Otázky z 1. části – nutno odpovědět do 15.2.2018

1. Ve kterém roce vypukla první světová válka, a ve kterém roce skončila?

2. Jakou záminku měly Velmoci, aby rozpoutaly první světovou válku?

3. Kolik zemí se v průběhu doby zapojilo do války a kolik v ní bojovalo lidí?

4. Jak se říkalo vojákům, kteří přeběhli k armádám Ruska, Francie nebo Itálie?

5. Jak se jmenovali tři vzdělaní muži, kteří usilovali o samostatný československý stát?

6. Jak se jmenovala oblast, která byla přidána k Československé republice?

7. Jak se jmenoval první prezident nově vzniklé Československé republiky?

8. Vyjmenuj symboly nově vzniklé republiky:

9. Které tři barvy tvoří naši státní vlajku?

10. Kdy byla přijata ústava Československé republiky?

 

Text č. 2

    Kromě ústavy bylo také přijato usnesení, že od 1.1.1922 se stane Praha hlavním městem republiky. V čele města stálo 100 členné zastupitelstvo a spolu s ním městská rada vedená primátorem. Praha měla tehdy necelých 700 000 obyvatel. Dominantou města – Hrad – se stal znovu sídlem prezidenta. Také byl dostavěn chrám svatého Víta a slavnostně otevřen v roce 1929. Mladý stát se potřeboval dobře reprezentovat, a proto nevídaným tempem vyrostla různá ministerstva, úřady, banky, školy, obchodní domy a nemocnice. Vznikly nové tratě tramvají, autobusů a trolejbusů a plánovala se výstavba metra. V září 1920 odstartovalo z kbelského letiště první dopravní letadlo. V Kbelích začalo vysílat rádio, na Barrandově vyrostly filmové ateliéry a na Strahově největší stadión.

Hospodářství v mladičkém státu bylo velmi nevyrovnané. Rozvinuté bylo více v Čechách na  Moravě a ve Slezsku, Slovensko značně pokulhávalo a Podkarpatská Rus, byla sice krásná, ale velmi chudá – jak ve středověku. Bylo třeba prosadit průmyslovou a zemědělskou výrobu.  Ve Zlíně vznikla obuvnická firma Baťa, která vyráběla velmi kvalitní boty. První polobotky stály 19 korun.  V Plzni fungovaly úspěšně Škodovy závody, které z továrničky s 30 zaměstnanci vznikly na úspěšný podnik se 4000 zaměstnanců. Vyráběli nákladní auta, turbíny, lokomotivy. V Mladé Boleslavi se vyráběly osobní automobily, autobusy ve Vysokém Mýtě. V Ostravě byly největší hutní závody – Vítkovické železárny a Nová Huť, a také v Třinci a v Kladně. Závody Tatra Kopřivnice – vyráběly nákladní automobily.

Černé uhlí se těžilo v okolí Kladna a také u Ostravy. Stříbro se těžilo u Jihlavy a Kutné Hory. Velké stříbrné doly byly také u města Stříbra, v Jáchymově a u Příbrami. Také poblíž Příbrami a Jáchymova se začala těžit vzácná surovina – uran. Všechen náš uran byl vyvážen do Ruska, kde sloužil převážně pro výrobu atomových bomb.

Světovou pověst měly naše cukrovary a pivovary – Prazdroj, Staropramen, výrobci čokolád a bonbónů – Orion, textilní a oděvní závody z okolí Brna či Prostějova. Byli jsme známi výrobou papíru a tužek – Koh-i-noor, zápalek (SOLO) – v Sušici a v Lipníku nad Bečvou a také nábytku. Také jsme měli skvělou pověst ve výrobě českého skla, porcelánu a keramiky.

V českých zemích bylo zemědělství dost málo rozvinuté. Obilí se žalo srpem a pole se nechávala po dvou letech osívání ležet ladem. S rozvojem techniky se zlepšila i situace v zemědělství, kde výhradní ruční práci postupně nahrazovaly stroje a traktory. U nás se převážně pěstovaly obilniny (pšenice, ječmen, pohanka, žito, oves). Dále se pak pěstovaly brambory – daří se jim dobře v podhorských oblastech a na Českomoravské vrchovině, kukuřice, zelenina a ovoce – hlavně na jižní Moravě a na Litoměřicku. Světovou pověst má také náš český chmel (zelené zlato) – který je důležitou surovinou k výrobě piva. Také vinná réva je u nás už dlouhá léta pěstována  zejména v okolí Mělníka a na jižní Moravě.

V Praze ve vědecké knihovně v Karolinu sídlila společnost, která se zabývala vědou a novými poznatky. Později byla nazvána Československou akademií věd. Podpořila také  moudrého muže Bedřicha Hrozného, který vyluštil chetitské písmo, kterým byly napsány texty na klínopisných tabulkách. Chetitský jazyk byl již po tisíciletí mrtvý.

Otázky z 2. části – nutno odpovědět do 15.3.2018

  1. Které město se stalo hlavním městem republiky a od kterého data?
  2. Které dvě budovy byly dominantou města Prahy?
  3. Vyjmenuj alespoň 6 druhů budov, které vznikly v novém hlavním městě:
  4. Které dvě věci vznikly v Kbelích?
  5. Jak se jmenují části Prahy, kde vznikly filmové ateliéry a stadión?
  6. Která firma vyráběla boty a kde sídlila?
  7. Ve kterém městě se vyráběly autobusy?
  8. Vyjmenuj 5 firem, které měly světovou pověst:
  9. Jak se říká českému chmelu a k čemu se používá?
  10. Který moudrý muž vyluštil neznámé písmo? Jaké to bylo písmo?

 

Text č. 3

  „Škola základ života“ – řekl kdysi Komenský – a to platilo i za dob první republiky. Už tenkrát existovaly pro ty nejmenší děti mateřské školy, i když nebývalo zvykem, aby v nich trávily děti celé dny. Školní docházka byla povinná. Pak následovala obecná škola (dneska bychom řekli základní) a po ní následovala buď měšťanka (pro ty, kteří měli vlohy spíše praktické), nebo gymnázium (pro ty, kteří chtěli studovat), anebo technické reálky (například průmyslové, nebo obchodní). Většina škol byla státní, ale existovaly i soukromé, církevní i podnikové školy – například Baťova škola práce. Absolvent střední školy mohl nastoupit na univerzitu. V Praze byla Univerzita Karlova, v Brně Masarykova univerzita a v Bratislavě Univerzita J. A. Komenského.

Jednou z největších českých osobností byl „učitel národů“ Jan Amos Komenský. Ten se narodil 28.3.1592 na jižní Moravě, chodil do školy v Přerově, studoval teologii v Německu. Působil v Přerově jako kněz a učitel. Musel se skrývat a opustit svou milovanou vlast kvůli víře. Byl evangelíkem a katolíci jeho i celou rodinu pronásledovali. Nakonec žil v Polsku v Lešně, kde se stal posledním biskupem jednoty bratrské. Cestoval po světě a působil v Anglii a ve Švédsku. Při požáru Lešna přišel o celou knihovnu a rukopisy svých knih. Ve věku 78 let zemřel v Amsterdamu. Byl významným učitelem, bojovníkem za pravdu a pokrok a také velkým vlastencem. Jeho kniha Orbis pictus (Svět v obrazech) byla určena pro menší děti – napsaná v češtině i v latině.

Ještě před vznikem republiky vznikla organizace Skaut. Tam se mladí lidé učili být pracovití, zodpovědní, silní a také mít rádi lidi a přírodu. Svaz Junáků-Skautů byla nejpočetnější dětskou a mládežnickou organizací. Na základě skautského slibu existovaly různé oddíly: vlčata, vodní skauti, katoličtí skauti, táborníci, maďarské oddíly, židovské oddíly, dívčí oddíly. Heslem skautů bylo: BUĎ PŘIPRAVEN  a mezi nejdůležitější úkoly patřilo, aby silnější chránil slabšího. Po vzniku první republiky se skauting velmi rozvíjel až do doby kdy ho nejdřív nacisté a pak komunisté zakázali. Skauty měli nahradit pionýři a svazáci, kteří měli být vychovávání k oddanosti komunismu. V době nesvobody pomáhaly udržet skautské myšlenky knihy Jaroslava Foglara a časopisy s jeho příběhy. Nejznámější jsou Rychlé Šípy.

Další organizace, která se zabývala sportem a tělovýchovou byla Sokol. Sokol se neomezoval jen na tělesné cvičení, ale také se zabýval politikou a kulturou. Členové si bez ohledu na to, kolik měli let, všichni tykali a oslovovali se bratře nebo sestro. Pozdravem sokolů bylo: Nazdar. Sokolové se sjížděli do Prahy na hromadná vystoupení. V Praze na Strahově byl pro sletová cvičení vybudován největší stadion na světě pro 16 000 cvičenců a 220 000 diváků.

Prvním Čechoslovákem, který získal Nobelovu cenu, byl Jaroslav Heyrovský. Narodil se v Praze v roce 1890. Jako dítě se zajímal o přírodu, hrál na klavír, sportoval a byl fanouškem SK Slavia Praha. Studoval v Anglii. Po studiu pracoval jako asistent profesora a později se stal docentem. Sestrojil přístroj polarograf, který umožnil velmi přesný rozbor chemických látek.

  Otázky z 3. části – nutno odpovědět do 15.4.2018

  1. Jak se za První republiky říkalo nynější základní škole?
  2. Které tři druhy škol následovaly po obecné škole?
  3. Vyjmenuj tehdejší tři významné vysoké školy a napiš, kde se nacházely:
  4. Jak se říká Janu Amosu Komenskému?
  5. Které významné dílo napsal Komenský pro děti a v jakých jazycích?
  6. Co se mladí lidé učili ve Skautu?
  7. Který spisovatel je znám svými skautskými myšlenkami a jaké je jeho neznámější dílo?
  8. Čím se zabývala organizace Sokol?
  9. Jaký byl pozdrav Sokolů?
  10. Jak se jmenoval první Čechoslovák, který získal Nobelu cenu? Za co to bylo?

   Text č.4

     O nově vzniklý československý stát bylo třeba bojovat od samého počátku. Hned druhý den po vyhlášení republiky 29. října se Němci rozhodli, že připojí pohraničí k Rakousku – týkalo se to části jižní Moravy a také oblasti jižních Čech. Tato připojená území nazvali provincií Německého Rakouska. Avšak nové vojsko československého státu obsadilo pohraničí a vydobylo zabraná území zpět. Do konce prosince 1918 byla situace v Čechách i na Moravě pod kontrolou československé vlády. Na Slovensku se zase snažili Maďaři o zabrání a připojení tzv. „Horních Uher“ k Maďarsku. Československému vojsku pomáhali italští legionáři a již 20. ledna 1919 byla území získaná zpět.  Pak se ještě jednou Maďarsko pokusilo o obsazení východního Slovenska, ale nepochodilo. Naší zemi přišli na pomoc vojáci z Francie a Rumunska a konečně v roce 1920 Maďarsko podepsalo mírovou smlouvu, která měla zaručit svobodu Československému státu. Konflikty byly i na severních hranicích – v naší oblasti Těšínska. Na tuto oblast si činilo nároky Polsko. Avšak v roce 1920 mezinárodní komise rozdělila sporné území mezi Polsko a Československo. Nové hranice československého státu definitivně stvrdila pařížská mírová konference v roce 1919 ve Versailles – této konferenci se také říká versailleská.

V prosinci 1918 byly zrušeny všechny šlechtické tituly. Také byla zavedena osmihodinová pracovní doba. Vláda se postarala o všechny pozemky a rozparcelovala všechnu půdu. Zdokonalovalo se nemocenské, úrazové i starobní pojištění. Situace však byla složitá, pro nedostatek potravin, oblečení a topiva. Vláda se však snažila zajistit pomocí lístkového systému alespoň částečné zabezpečení pro obyvatelstvo. Parlament se velmi pečlivě zabýval rozdělením peněz a určoval, jaké částky připadnou na školství, zdravotnictví, výstavbu silnic a obranu.

V každé demokratické zemi probíhají pravidelně volby. Volby probíhají na základě příslušných zákonů a osoba je do úřadu volena na dobu určitou – na několik let. Volit můžete jít poprvé tehdy, když je vám 18 let. Druhým zvoleným prezidentem československé republiky byl Edvard Beneš v roce 1935. V letech 1918 – 1935 působil jako ministr zahraničí. Byl ženatý s Annou rozenou Vlčkovou a jejich manželství bylo bezdětné. Stál u zrodu Československé republiky.

V rozmezí let 1921-23 napsal český spisovatel Jaroslav Hašek humoristický čtyřdílný román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tuto knihu ilustroval Josef Lada. Švejk byl přeložen do 58 světových jazyků. První filmové zpracování se objevilo v roce 1926 – bylo to však ještě ve formě němého filmu. Teprve v roce 1957 byl natočen dvoudílný film Dobrý voják Švejk s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

V roce 1919 vytvořil  pan Josef Skupa dřevěnou loutku taťuldy Spejbla. O sedm let později v roce 1926 k němu přibyl syn Hurvínek. Později k oblíbené dvojici přibyl pes Žeryk, Hurvínkova kamarádka Mánička a paní Kateřina. Obě loutky pan Josef Skupa také sám mluvil. Spejbl s Hurvínkem vystupují na divadlech po celém světě. Vždy se hraje v jazyce dané země. Všechny postavičky tak mluví víc než dvaceti jazyky, včetně čínštiny a japonštiny!

 

    Otázky z 4. části – nutno odpovědět do 15.5.2018

  1. Která země si hned na druhý den po vyhlášení Československého státu činila nároky na jižní Moravu a jižní Čechy?
  2. Slovensko se kdysi nazývalo „Horními Uhry“. Která země si činila nároky na tuto část naší republiky?
  3. Ze kterých zemí přišli vojáci, aby pomohli vydobýt zabraná území zpět?
  4. Na území Těšínského Slezska si činilo nároky Polsko. Jak se jmenovala konference, na které byly dohodnuty nové hranice československého státu?
  5. Vyjmenuj 3 věci, které byly po vzniku republiky zavedeny:
  6. Od kolika let může jít občan volit?
  7. Jak se jmenoval první ministr zahraničí a zároveň druhý prezident republiky?
  8. Krátce po vzniku republiky napsal Jaroslav Hašek humoristický román. Jak se jmenoval a kolik měl dílů?
  9. Jaké loutky vytvořil pan Josef Skupa?
  10. Kolika jazyky mluví loutkové postavičky?

       Text č. 5

     Československá republika patřila mezi přední státy světa. Nový stát provedl radikální peněžní reformu a k rozvoji průmyslu přispěli také naši schopní technici a dělníci. V období mezi první a druhou světovou válkou bylo Československo na 15. místě na světě. Největším průmyslovým gigantem byla Škodovka. Výrobky československých provozů – pivovarů, cukrovarů, elektráren i automobilek pronikaly na trhy všech kontinentů. Největší zisky však přinášela zbrojní výroba.

Památným místem naší vlasti je Vyšehrad. Podle legendy zde nechala přivést moudrá kněžna Libuše svého budoucího manžela Přemysla, odtud pak věštila zrození Prahy – „města, jehož sláva hvězd se bude dotýkati“. Dnes se navíc na hradbách Vyšehradu nachází národní vyšehradský hřbitov, kde na Slavíně i v okolních hrobech odpočívají největší synové a dcery našeho národa – umělci, vědci a bojovníci za svobodu.

Naše nejstarší dějiny začínají podle pověsti na hoře Říp, kde unaven putováním stanul praotec Čech se svým lidem a rozhodl se tu zůstat. Dalším památným vrchem je hora Blaník. V jeho útrobách prý spí blaničtí rytíři v čele se sv. Václavem, aby v okamžiku, kdy bude zemi nejhůře, vyrazili a nepřítele zahnali. U nás na Moravě je památnou horou Radhošť. Na jeho vrcholku za pohanských dob se shromažďoval slovanský lid, kde uctíval boha Radegasta. Jeho socha dnes zdobí vrcholek hory. Radhošť je opředen různými pověstmi. Jedna z nich vypráví, jak zdejší pobožný tkadlec slíbil Bohu, že vykoná pouť do Říma. Bída mu to však nedovolila, a tak zemřel, aniž by slib splnil. Po léta se pak zjevoval v domku jako duch, až starý žebrák poradil jeho synovi, aby se na usmířenou stal na Radhošti poustevníkem. Duch došel pokoje a místo kde poustevník prožil svůj život, se dodnes nazývá Pustevny. Další památnou horou je Bílá hora nedaleko Prahy, která je spojena s tragickou bitvou roku 1620, po které na 300 let ztratila česká země svou samostatnost.

Největší řekou z českých řek je Labe. Pramení v Krkonoších na Labské louce. Od nás teče na území Německa a u Hamburku ústí do Severního moře. Další naší významnou řekou je Vltava. Ta pramení na Šumavě, protéká jižními a středními Čechami aby vyústila do Labe. Vltava je naše národní řeka – její krásu oslavovali básníci i hudebníci. Bedřich Smetana se nechal její krásou inspirovat a napsal symfonickou báseň s názvem Vltava. Další řeka Morava pramení pod vrcholem Kralického Sněžníku, je dlouhá 354 km a vtéká do Dunaje, který ústí v Černém moři. Řeka Odra pramení pod Fidlovým kopcem v Oderských vrších. Od nás teče přes území Polska a vlévá se do Baltského moře. Podél Odry k nám odpradávna vedla tzv. jantarová cesta, po které se dopravoval jantar od Baltu do jižní Evropy.

K předním postavám naší kultury patřili bratři Čapkové. Josef Čapek – byl prozaik, dramatik i malíř. Mladší Karel – byl překladatel, prozaik, dramatik a skvělý novinář. Oba spojovala láska k zahradničení. Společně se podíleli na některých knihách a povídkách – např. Krakonošova zahrada nebo Devatero pohádek. Josef Čapek napsal známou knihu pro děti Povídání o pejskovi a kočičce. Karel Čapek napsal pro děti knihu Dášeňka čili život štěněte.

    Otázky z 5. části – nutno odpovědět do 15.6.2018

  1. Na kterém místě byla Československá republika v průmyslovém rozvoji v meziválečném období?
  2. Kdo byl největším průmyslovým gigantem?
  3. Jak se jmenuje památné místo naší vlasti a co se tam dnes nachází?
  4. Co se na Vyšehradě podle legendy stalo?
  5. Na které hoře začínají naše nejstarší dějiny?
  6. Jak se jmenuje moravská památná hora?
  7. Vyjmenuj nejznámější české řeky a napiš kde ústí:

a/

b/

c/

d/

  1. Jaká činnost spojovala bratry Josefa a Karla Čapka?
  2. Jak se jmenuje knížka pro děti, kterou napsal Josef Čapek?
  3. Kterou knížku pro děti napsal Karel Čapek?

 

Text č. 6

   Náš nový československý stát byl demokratický. Demokracie je forma vlády, kdy se všichni občané podílejí na navrhování a přijímání zákonů (ať už osobně nebo přes volené zástupce). Tomáš Garigue Masaryk hlavní český představitel demokracie, jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse. Demokracii lze přirovnat ke vzácné rostlině, kterou je neustále třeba opatrovat a střežit, aby nedošlo k přílišnému soustředění moci. I proto v československé republice byla oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní. Pravomoc prezidenta republiky byla poměrně omezena. Dozor nad zákony měla policie a soudy, vládu střežili poslanci parlamentu a dozor nad všemi institucemi vykonával tisk a veřejné mínění.

Republika byla zároveň rozdělena na čtyři relativně samostatná území: Čechy, Moravu, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Vztahy mezi nimi nebyly úplně ideální, ale přece jenom se všichni snažili o dobro a vývoj svého území. Hodně problémů se tvořilo na základě rozlišných jazyků. Každý chtěl upřednostňovat ten svůj. Tento demokratický vývoj byl násilně přerušen okupací a následnou komunistickou totalitou.

Zemědělství v českých zemích patřilo k nejproduktivnějším. Jinak tomu bylo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Při vzniku nového československého státu byla na venkově velmi svízelná situace, chyběli lidé, hospodářská zvířata, osivo. Práce se dělala převážně ručně, byla velmi namáhavá a trvala od rána do večera. Velkou změnu přinesla na vesnice pozemková reforma. Orná půda byla rozdělena mezi 640 tisíc rodin, lesy si většinou ponechal ve vlastnictví stát. V průběhu let se rolníci mnohdy dobrovolně sdružovali do družstev, kde si navzájem pomáhali, a třeba i společně zakoupili lepší stroje.  Ve 30. letech už byly zcela běžné secí stroje, samovazače, obracečky, mlátičky a traktory. Československo za první republiky nedosáhlo soběstačnosti ve výrobě potravin. V roce 1927 činil dovoz potravin 19%.

Hospodářství republiky podléhalo ve 20. letech výkyvům, kdy se střídala období rozmachu a období útlumů. Rozvíjel se průmysl, doprava, dokončovala se elektrifikace republiky a s tím zaznamenával rozmach elektrotechnický průmysl, energetika, radiotechnika. Budoval se také chemický průmysl a tradiční odvětví: sklářství, textilnictví, papírenství a výroba keramiky. V této době rozmachu – v roce 1928 bylo v Československu pouze 38 tisíc nezaměstnaných (což nepředstavovalo ani 1% práceschopného obyvatelstva).

Rozdíly však mezi lidmi panovaly. Zatímco např. bankéř Preiss měl za jedinou hodinu vyděláno 19 000 korun, kvalifikovaný dělník v továrně vydělal za měsíc 900 korun. I přes rozmach průmyslu v roce 1929 pracovalo 35% lidí v zemědělství, 34% v průmyslu a 31% ve službách. Ve stejném roce se malé Československo podílelo 1,4% na celosvětové výrobě a řadilo se tak na 10. místo ve světě.

Alois Jirásek (1851-1930) byl českým spisovatelem, historikem a politikem. V době první republiky se často setkával s T. G. Masarykem. V nově vzniklé republice se stal poslancem a v roce 1920 byl zvolen do senátu. Univerzita Karlova mu udělila v roce 1919 čestný doktorát filozofie. Pro mládež napsal knihu Staré pověsti české.

 

Otázky z 6. části – nutno odpovědět do 15.7.2018

  1. Co to je demokracie?
  2. Aby v nové československé republice nedošlo k přílišnému soustředění moci, byla tato rozdělena na 3 oblasti. Které to byly?
  3. Na které čtyři samostatné celky byla republika rozdělena?
  4. Co narušovalo vztahy a způsobovalo hodně problémů mezi těmi čtyřmi územími?
  5. Mezi kolik rodin byla rozdělena orná půda?
  6. Kolik procent činil dovoz potravin v roce 1927?
  7. V roce 1928 došlo k rozmachu v různých odvětvích. Vyjmenuj 8 z nich:
  8. Kolik bylo v této době v Československu nezaměstnaných lidí?
  9. Čím byl Alois Jirásek kromě toho, že byl spisovatelem, historikem a politikem?
  10. Jakou knihu pro mládež napsal Alois Jirásek?

 

Text č. 7

     V moderním světě se začal klást velký význam dopravě. V nově vzniklém Československu byla známá automobilka Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, která se spojila s koncernem Škoda, aby pod světoznámou značkou pronikla do světa. Výrobci automobilů rostli jako houby po dešti, kromě Škody to byla Tatra nebo Praga. Automobily, ale také i letecké motory vyráběly firmy Zbrojovka, Aero a Walter. Ve výrobě automobilů jsme byli na 7. místě na světě a v Evropě dokonce na 5. místě hned za Anglií, Francií, Německem a Itálií. Spolu s auty vyjížděly z bran většiny zmíněných továren i autobusy, nákladní automobily, motocykly, trolejbusy a traktory.

Nejlevnější dopravou však byla vodní doprava. Říční doprava se provozovala na dolní Vltavě, na Labi a na Dunaji. První naší lodí byl parník LEGIE, který vozil legionáře z Ruska. K němu přibývala další námořní plavidla, většinou soukromá.

V městě tehdy dominovaly tramvaje. Nezastupitelné místo v osobní dopravě mělo kolo a na venkově převážně bryčka v létě či v zimě saně s živými koňmi.

Aby se mohl moderní stát rozvíjet, potřeboval kvalitní výrobu a fungující dopravu. Důležitou úlohu měl tehdy obchod a peníze. Za první republiky obchod fungoval velmi dobře. Vedle malých obchůdků vznikaly střední a velké obchody, kde bylo k dostání vše „od špendlíku až po lokomotivu“. Heslem tehdejšího obchodu bylo: „Zákazník – náš pán“.

Díky rázným opatřením vlády a moudrému rozhodnutí ministra financí Aloise Rašína byla koruna nejstabilnější měnou v meziválečné Evropě. Po celá dvacátá léta můžeme sledovat, jak kurs koruny stoupal. Tím, že byla stabilní měna, byl stabilní i stát. Ministra financí Aloise Rašína roku 1923 zastřelil atentátník, který několik dnů před tím, jen na oko, vystoupil z komunistické strany. Druhým významným ministrem financí byl Karel Engliš, jehož zásluhou byla Československá republika v období krize schopná konkurence.

Nejstarší ZOO u nás byla založena roku 1904 v Liberci. Dnes je v České republice 13 zoologických zahrad. ZOO v Praze vzniklo v roce 1931. Další naše zoologické zahrady – v Ostravě, Brně, Lešně u Zlína a na Kopečku u Olomouce byly postupně zakládány až po 2. světové válce. Zvláštní místo si mezi nimi vydobyla ZOO ve Dvoře Králové, kde je vybudováno africké safari umožňující pozorovat volně se pohybující zvířata ve výbězích.

Milióny lidských životů zachránil svým příspěvkem k určení čtyř základních krevních skupin (0, A, B, AB) lékař Jan Janský (1873-1921). Byl profesorem psychiatrické kliniky University Karlovy. Tento jeho objev umožnil transfuze krve, aniž by vzniklo nebezpečí, že pacient zemře, protože se mu krev od nevhodného dárce srazí. Dnes se dárcům krve uděluje čestná Janského plaketa.

Největším českým skladatelem 20. století byl Leoš Janáček (1854-1928). Nechával se inspirovat lidovou hudbou. Jeho nejznámější díla jsou opery Příhody lišky Bystroušky a Její pastorkyňa. Janáčkovu hudbu stejně jako hudbu Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka znají lidé po celém světě – v Japonsku i v Americe.

Otázky z 7. části – nutno odpovědět do 15.8.2018

  1. Vyjmenuj 3 známé automobilky:
a/

b/

c/
  1. Na kterém místě v Evropě a za kterými státy jsme byli ve výrobě automobilů?
  2. Jaká byla nejlevnější doprava?
  3. Čím jezdil ten, kdo neměl automobil?
  4. Jaké bylo heslo tehdejšího obchodu?
  5. Jak se jmenoval moudrý ministr financí, kterého zastřelil atentátník?
  6. V jakém městě byla založena první zoologická zahrada a v kterém roce to bylo?
  7. Na kterých řekách se provozovala lodní doprava?
  8. Kdo zjistil, že lidé mají 4 krevní skupiny? Co se uděluje dárcům krve?
  9. Jak se jmenoval největší český skladatel 20. století?

Text. č. 8

     Stát je velký a složitý organismus. Aby ho bylo možné dobře spravovat, bývá rozdělen na menší jednotky. Nejdřív to byly okresy, později vznikla krajská soustava. Okresy jsou základními jednotkami státní správy dodnes. Každý okres zahrnuje mnoho obcí – to jsou nejmenší jednotky samosprávy. V čele obce stojí její představitel – starosta a obecní rada, která je sestavena na základě voleb občanů. Rada rozhoduje o místním rozpočtu (o penězích) a o místních záležitostech: o stavbě vodovodu, osvětlení obce, stavbě chodníků, zvelebování obce, o záležitostech školy či školky.

Chloubou každého města byla radnice, která byla hlavním sídlem a reprezentativní budovou městské zprávy. Na radnici zasedají radní, slovo pochází od slovesa radit se. V přeneseném významu slova radnice neoznačuje pouze budovu, ale i skupinu lidí, kteří mají na starosti správu příslušného města. Města a obce se mohou pyšnit svým erbovým znakem. Například naše obec Třanovice má ve znaku kalich a dvě růže.

Péče o staré a nemocné lidi byla zprvu záležitostí rodiny. O chudé, nemocné a opuštěné lidi pečovali ve špitálech a útulcích především řádové sestry a bratři. Vážný problém přinesl rozmach průmyslu – dělníci s početnými rodinami žili na pokraji bídy, a to hrozilo sociálním výbuchem. Proto stát zasáhl: omezil pracovní dobu – byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba a také povinné zdravotní a sociální pojištění. Vláda vybudovala mnoho nemocnic a sociálních ústavů. Sociální zákonodárství v První republice patřilo k těm nejvyspělejším. V Praze byl vybudován sociální domov, který byl nazván Masarykovy domovy – byl to celý komplex budov, který dnes tvoří Thomayerova nemocnice.

Slovo policie je odvozeno od řeckého slova „polis“ – obec, stát. Úkolem policie je udržovat ve státě pořádek, chránit jeho občany a k tomu má také zvláštní privilegia: je ozbrojená, může udělit pokutu občanům, kteří se provinili a při vážnějším prohřešku je dokonce zadržet. V období První republiky se policistům říkalo četníci. Oproti četníkům fungovaly v rámci policie pěší služby a jízdní oddíly. Četníci měli k dispozici nejdříve kola, později motocykly, a až v roce 1936 automobily. K četníkům mohl nastoupit muž, který:

1.) měl československé státní občanství, 2.) stáří 22-35 let, 3.) zachovalý a čestný dosavadní život, 4.) tělesné a duševní zdraví, 5.) úplnou znalost státního jazyka.

Období Československého státu se dožila také spisovatelka, básnířka a překladatelka Eliška Krásnohorská (1847-1926). Bojovala za to, aby si mohla děvčata (nejen chlapci) udělat maturitu a studovat na univerzitě. Její socha z bílého mramoru stojí uprostřed Karlova náměstí v Praze.

Farář a spisovatel Jan Karafiát žil v letech 1846-1929. Pocházel ze zámožnější rodiny, která měla 10 dětí (přesně tolik, kolik bylo Broučků), z nichž Jan byl nejstarší. Studoval na střední a vysoké škole převážně v Německu. Napsal knížku Broučci, která pojednává o rodině broučků, jejich přátelích, jejich životních starostech i radostech. Je napsána zajímavě a poutavě a v člověku zanechá krásný dojem a jemné pohlazení na duši. Od jejího vydání uběhlo již 120 let a dosáhla už 50 vydání. Knížku Broučci ilustroval Jiří Trnka.

 

Otázky z 8. části – nutno odpovědět do 15.9.2018

  1. Jak byl (a je) rozdělen stát? Napiš od nejmenší správní jednotky:
  2. Jak se říká lidem, kteří mají na starost správu určitého města?
  3. Co se nachází v erbovém znaku obce Třanovice?
  4. Kdo za První republiky pečoval o chudé, nemocné a opuštěné lidi?
  5. Aby bylo zamezeno sociálnímu výbuchu, stát ustanovil 3 důležité věci. Které to byly?
  6. Dnešní Thomayerova nemocnice byla přebudována z komplexu budov, které sloužily jako sociální domovy. Jak se jmenovaly?
  7. Jak se říkalo kdysi policistům? Jaký věk mohli muži mít, aby se dostali k policii?
  8. Za co bojovala spisovatelka Eliška Krásnohorská?
  9. Čím byl Jan Karafiát a jakou knihu napsal?
  10. Kolik let uběhlo od vydání této knihy a kolikrát už byla vydána?

Text. č. 9

Rok 1918 začal v úterý a tyto významné události se v něm staly:

U NÁS

– 28. října Národní výbor československý vyhlásil samostatný vznik Československé republiky

– 14. listopadu zvolilo národní shromáždění T. G. Masaryka prvním prezidentem

– 12. prosince byla v Brně zřízena Vysoká škola zvěrolékařská

VE SVĚTĚ

– březen – při bitvě U Bachmače na Ukrajině zahynulo 145 československých legionářů

– březen – Kongres USA zavedl časová pásma a letní čas. Letní čas platil i v následujícím roce a pak byl zrušen.

– červenec – Tajná policie ČEKA zavraždila v  Jekatěrinburgu cara  Mikuláše II.  s manželkou a pěti dětmi.

– listopad – První světová válka byla ukončena příměřím ve francouzském Compiégne. Císař Karel I. podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko se rozpadlo.

– v tomto roce vypukla tzv. „španělská chřipka“, která vznikla přenosem z ptáků, v důsledku které během dvou let zemřelo až 75000 civilistů a 5000 vojáků.

 

Rok 1928 začal v neděli a tyto významné události se v něm staly:

U NÁS

– 1. prosince se spojila Morava a Slezsko a vznikla země Moravskoslezská

VE SVĚTĚ

– únor – proběhly zimní olympijské hry ve švýcarském Svatém Mořici

– červenec –  proběhly  letní olympijské hry v nizozemském Amsterdamu

 

Rok 1938 začal sobotou a tyto významné události se v něm staly:

U NÁS

– 30. září – Německo zabralo Československé pohraničí (tzv. Sudety) na základě Mnichovské dohody, po které se prezident Edvard Beneš vzdal funkce prezidenta a odletěl do Velké Británie

– 1. října – vznik tzv. Druhé republiky, prezidentem se stal Emil Hácha

– 2. října – polská armáda začala obsazovat Těšínsko

VE SVĚTĚ

– únor – Adolf Hitler se stal vrchním velitelem ozbrojených sil v Německu

– březen – bylo nalezeno první ložisko ropy v Saudské Arábii

– červenec – Americký pilot Howard Hughes obletěl svět za rekordní 3 dny a 19 hodin.

– listopad – Během „Křišťálové noci“ bylo v Německu zničeno 7500 židovských obchodů, 267 synagog a zabito 91 Židů.

 

 

Otázky z 9. části – nutno odpovědět do 30.9.2018

  1. Který den byl 1.1.1918 roku?
  2. Kdy byl zvolen prezidentem T. G. Masaryk?
  3. Ve kterém měsíci roku 1918 oficiálně zaniklo Rakousko-Uhersko?
  4. Z jakého důvodu zemřelo během 1918 a 1919 roku osmdesát tisíc lidí?
  5. Kdy byla spojena Morava a Slezsko do jednoho celku?
  6. V jaké zemi proběhly letní olympijské hry?
  7. Napiš datum, kdy obsadilo

A/ Německo naše pohraničí tzv. Sudety:

B/ Polsko území Těšínska:

  1. Jak se jmenoval muž, který byl v únoru 1938 zvolen vrchním velitelem ozbrojených sil v Německu?
  2. Za jak dlouho se povedlo americkému pilotovi Hughesovi obletět svět?
  3. Jak se říká „noci“, ve které bylo v Německu zničeno mnoho židovských obchodů, synagog a začali být zabíjení Židé?

 

Shrnutí celé soutěže – odpovědi (věty) je nutno poslat do 11.10.2018.

Losování odměn se bude konat v sobotu 13.10.2018 na Den obce.

1.Pročti si ještě jednou text č. 1 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno Č. Zapiš to jednou větou. Toto slovo nemusí být na začátku věty, může být klidně uprostřed, nebo na konci. Zmíněné slovo podtrhni.

 Příklad:     Č – Státní vlajku tvoří tři barvy – bílá, červená, modrá.

2.Pročti si ještě jednou text č. 2 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno B. Zapiš to jednou větou. Toto slovo nemusí být na začátku věty, může být klidně uprostřed, nebo na konci. Zmíněné slovo podtrhni.

Příklad:     B – Firma ORION vyráběla čokolády a bonbóny.

 Příklady, které jsem uvedla, už nemůžeš použít. Stejným způsobem  napiš další věty.

  1. Pročti si ještě jednou text č. 3 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno K.
  2. Pročti si ještě jednou text č. 4 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno M.
  3. Pročti si ještě jednou text č. 5 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno R.
  4. Pročti si ještě jednou text č. 6 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno P.
  5. Pročti si ještě jednou text č. 7 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno T.
  6. Pročti si ještě jednou text č. 8 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno J.
  7. Pročti si ještě jednou text č. 9 a zkus vybrat jednu věc (událost), která začíná na písmeno O.

Další příklady:

M – 1.12.1928 se spojila Morava a Slezsko a vznikla země Moravskoslezská.

O – Při vzniku nového československého státu chybělo na vesnici osivo.

 

Zdroje

AUGUSTA, Pavel. HONZÁK, František. Naše vlast: dětská ilustrovaná encyklopedie. Vydání první. Praha: Slovart, 1998. 176 stran. ISBN 80-7209-080-1

AUGUSTA, Pavel. HONZÁK, František. Československo 1918-1938: dějiny v obrazech. 2. vydání. Praha: Albatros, 1999. 63 stran. ISBN 80-00-00774-6

Internetové zdroje:

Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana